Digitální ekonomika je hybnou silou moderní společnosti a její rozvoj zásadně ovlivňuje prosperitu států včetně České republiky. Přestože si většina lidí spojuje digitální transformaci především s vládou, technologickými firmami nebo startupy, má významnou roli i Senát Parlamentu ČR a samotní senátoři. Jak konkrétně přispívají k rozvoji digitální ekonomiky, jak ovlivňují legislativní prostředí a co jejich činnost znamená pro podnikatele, občany i stát? Na tyto otázky odpovídá následující článek, který se zaměřuje na méně známé, ale zásadní aspekty senátní činnosti v oblasti digitálního rozvoje.
Senátoři jako strážci digitální legislativy
Jedním z nejvýznamnějších příspěvků senátorů k digitální ekonomice je jejich role v legislativním procesu. Senátoři nejen schvalují, ale často i iniciují a upravují návrhy zákonů, které se týkají digitalizace, kybernetické bezpečnosti, ochrany dat nebo podpory inovací. Například v letech 2020–2023 prošlo Senátem více než 35 zákonů a novel, jež se přímo dotýkaly digitální agendy – od zákonů o elektronické identitě po úpravy v oblasti digitálního zdravotnictví.
Senátoři často vystupují jako garanti kvality: posuzují, zda nové zákony neomezují digitální podnikání, chrání uživatele nebo zajišťují dostatečnou ochranu dat. Výrazným příkladem je projednávání zákona o kybernetické bezpečnosti v roce 2022, kdy senátoři prosadili několik klíčových pozměňovacích návrhů na základě konzultací s experty z praxe.
Podpora inovací a technologického podnikání
Senátoři významně přispívají k rozvoji inovací například skrze podporu legislativy, která usnadňuje podnikání v technologickém sektoru. V roce 2022 byla například díky zásahu Senátu zjednodušena registrace podnikatelů v oblasti poskytování digitálních služeb, což přispělo ke zvýšení počtu vzniklých startupů. Statisticky došlo mezi roky 2021 a 2023 k nárůstu počtu nových technologických firem v ČR o více než 18 % (zdroj: CzechInvest).
Senát prostřednictvím svých komisí a pracovních skupin také pravidelně pořádá odborné semináře na podporu digitální gramotnosti a podnikání. V roce 2023 se například uskutečnilo 11 kulatých stolů na téma využití umělé inteligence v průmyslu, eGovernmentu nebo vzdělávání, kterých se zúčastnili nejen zákonodárci, ale i podnikatelé a zástupci univerzit.
Mezinárodní spolupráce a digitální diplomacie
Digitální ekonomika nezná hranice a klíčová je proto i mezinárodní dimenze. Senátoři ČR se podílejí na tvorbě a ratifikaci mezinárodních smluv a dohod, které ovlivňují digitální prostředí v Evropě. Aktivně se například účastní jednání o evropské digitální strategii, kybernetické bezpečnosti nebo ochraně osobních údajů.
Díky členství ČR v EU senátoři pravidelně diskutují o implementaci evropských směrnic (např. Digital Services Act nebo Digital Markets Act) do českého právního řádu. Senát byl například v roce 2023 iniciátorem veřejné debaty o dopadech evropské legislativy na české platformy a online služby, což vedlo k vytvoření národních doporučení pro vládu.
Digitální inkluze a ochrana uživatelů
K rozvoji digitální ekonomiky patří i otázka dostupnosti digitálních služeb a ochrany uživatelů. Senátoři prosazují opatření, která zajistí, aby digitalizace nebyla výhodou jen pro velké firmy nebo technicky zdatné skupiny, ale měla pozitivní dopad na všechny občany.
Významným milníkem byl v roce 2021 schválený zákon o právu na digitální služby, který zaručuje každému občanovi možnost komunikovat s úřady elektronicky. Senátoři zde sehráli klíčovou roli, a to nejen při schvalování zákona, ale i při prosazování doprovodných opatření pro seniory, osoby se zdravotním postižením nebo obyvatele venkova.
Srovnání: Vývoj digitální ekonomiky v ČR a sousedních zemích
Pro lepší pochopení dopadu senátní činnosti na digitální ekonomiku přinášíme srovnání klíčových ukazatelů mezi Českou republikou a sousedními státy:
| Země | Podíl digitální ekonomiky na HDP (2023) | Počet digitálních startupů (2023) | Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI, 2023) | Pokrytí vysokorychlostním internetem (%) |
|---|---|---|---|---|
| Česká republika | 7,2 % | 2 800 | 60,5 | 88 % |
| Německo | 7,9 % | 8 200 | 67,8 | 94 % |
| Polsko | 6,5 % | 3 100 | 55,2 | 82 % |
| Rakousko | 8,1 % | 2 400 | 65,4 | 91 % |
| Slovensko | 5,8 % | 1 200 | 50,7 | 80 % |
Z této tabulky je patrné, že Česká republika je v řadě ukazatelů nad průměrem regionu a má solidní základ pro další rozvoj. Právě stabilní legislativní prostředí a aktivní zapojení Senátu je jedním z faktorů, které k těmto výsledkům přispívají.
Senátoři a podpora digitální infrastruktury
Rozvoj digitální ekonomiky je úzce spojen s kvalitou digitální infrastruktury – přístupem k vysokorychlostnímu internetu, rozvojem 5G sítí nebo podporou cloudových řešení. Senátoři aktivně upozorňují na potřebu investic do infrastruktury, zejména v méně rozvinutých regionech.
V letech 2020–2023 senátoři prosazovali navýšení prostředků na rozšiřování vysokorychlostního internetu v rámci programu Digitální Česko. Výsledkem je rozšíření pokrytí na 88 % domácností, což znamená nárůst o 9 procentních bodů oproti roku 2020. Kromě toho se Senát zasazuje o zrychlení stavebních povolení pro výstavbu telekomunikačních sítí a podporuje inovace v oblasti chytrých měst (smart city).
Shrnutí: Senátoři jako katalyzátor digitální transformace
Role Senátu a senátorů v rozvoji digitální ekonomiky je možná méně viditelná než činnost vlády nebo podnikatelského sektoru, ale o to zásadnější. Senátoři přispívají k tvorbě stabilního a předvídatelného právního rámce, který podporuje inovace, chrání uživatele a posiluje konkurenceschopnost ČR v digitálním světě. Jejich aktivní účast na mezinárodních jednáních, podpora moderní infrastruktury a snaha o digitální inkluzi ukazují, že Senát má v této oblasti nezastupitelnou úlohu.
Výzvou do budoucna zůstává udržení tempa s nejvyspělejšími státy EU, podpora digitální gramotnosti napříč společností a zajištění, aby digitální transformace byla přínosem pro všechny, nejen pro technologickou elitu.
