Digitalizace veřejné správy se v posledních letech stala jedním z nejzásadnějších témat české politiky. Od efektivnějšího vyřizování úředních záležitostí přes dostupnost informací až po bezpečnost dat – digitalizace je klíčová pro moderní a funkční stát. Méně známou, avšak velmi důležitou roli v tomto procesu hrají čeští senátoři. Jak konkrétně senátoři přispívají k digitalizaci veřejné správy v České republice? Jaké zákony, iniciativy a kontroly projdou jejich rukama, než se nové digitální služby dostanou k občanům? V následujícím článku se podrobně podíváme na tuto často opomíjenou, ale zásadní oblast.
Senát ČR jako garant kvality digitálních zákonů
Senát Parlamentu České republiky je horní komorou zákonodárného procesu. Přestože má v legislativě často spíše opravnou a kontrolní roli, u digitalizace veřejné správy je jeho činnost zcela zásadní. Každý významný zákon týkající se digitalizace – například zákon o právu na digitální služby (2020), novela zákona o elektronické identifikaci nebo zákon o kybernetické bezpečnosti – prošel schvalováním Senátem.
Senátoři v těchto případech nejenže posuzují technickou proveditelnost navržených opatření, ale také dbají na ochranu práv občanů. V roce 2023 například Senát důrazně upozornil na nutnost zvýšení ochrany osobních údajů při rozšiřování Portálu občana. Podle zprávy Ministerstva vnitra bylo v roce 2023 elektronicky vyřízeno již přes 8 milionů podání, což je nárůst o 35 % oproti roku 2021.
Iniciativy senátorů v oblasti digitální gramotnosti a vzdělávání úředníků
Digitalizace není jen otázkou technologií, ale také lidí, kteří s nimi pracují. Senátoři se proto zaměřují na podporu vzdělávání úředníků a zvyšování digitální gramotnosti obyvatelstva. V roce 2022 byla díky senátním iniciativám spuštěna série školení pro úředníky na krajských a obecních úřadech, zaměřená na bezpečné používání nových informačních systémů a prevenci kybernetických hrozeb.
Senátoři také pravidelně navrhují změny státních strategií v oblasti digitální gramotnosti. Například v roce 2023 byl díky senátní iniciativě navýšen rozpočet na školení veřejné správy o 60 milionů Kč, což umožnilo proškolit více než 14 000 úředníků v digitálních kompetencích.
Senátní kontrola a zpětná vazba k digitalizačním projektům
Důležitou úlohou Senátu je rovněž kontrola již spuštěných digitálních projektů. Senátoři pravidelně pořádají veřejná slyšení a odborné semináře, kde se hodnotí úspěšnost a efektivita digitalizačních opatření. V roce 2023 byl například na půdě Senátu projednáván projekt Datové schránky 2.0, u kterého senátoři upozornili na potřebu lepší uživatelské podpory a dostupnosti pro seniory.
Podle dat Ministerstva vnitra mělo k 1. lednu 2024 aktivní datovou schránku přes 1,8 milionu subjektů (fyzických i právnických osob), což představuje meziroční nárůst o více než 20 %. Senátoři však upozorňují, že pro úspěšnou digitalizaci musí být nové služby snadno přístupné všem, včetně technicky méně zdatných skupin obyvatel.
| Rok | Elektronická podání (mil.) | Aktivní datové schránky (mil.) | Proškolení úředníci |
|---|---|---|---|
| 2021 | 5,9 | 1,3 | 8 000 |
| 2022 | 6,7 | 1,5 | 11 000 |
| 2023 | 8,0 | 1,8 | 14 000 |
Podpora senátorů při zavádění eGovernment služeb
Digitalizace státní správy znamená zavádění nových eGovernment služeb, které občanům šetří čas i peníze. Senátoři se aktivně podílejí na projednávání zákonů, díky nimž mohou občané například žádat o rodný list, stavební povolení nebo výpis z rejstříku trestů online. Významným příkladem je zákon o právu na digitální služby z roku 2020, který Senát nejen schválil, ale také doplnil o důležité garance dostupnosti.
V roce 2023 bylo podle statistik Digitální informační agentury vyřízeno online více než 42 % všech žádostí o úřední dokumenty, přičemž v roce 2021 to bylo jen 28 %. Senát přitom často upozorňuje na potřebu srozumitelnosti uživatelského rozhraní a prosazuje povinné testování nových online služeb na reálných uživatelích.
Senátoři a bezpečnost digitální veřejné správy
Kybernetická bezpečnost je jedním z největších rizik digitalizace. Senátoři se podílejí na přípravě legislativy zvyšující bezpečnost státních informačních systémů a osobních údajů občanů. V roce 2023 Senát projednával novelu zákona o kybernetické bezpečnosti, která stanovuje přísnější povinnosti pro úřady a státní podniky v oblasti ochrany dat.
Jedním z konkrétních opatření je povinné hlášení kybernetických incidentů – za rok 2023 bylo podle Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nahlášeno 212 incidentů ve státní správě, což je o 48 % více než v roce 2021. Senátoři prosadili, aby se zvýšila transparentnost těchto incidentů a zároveň byla posílena pomoc napadeným úřadům.
Srovnání ČR s Evropou: kde je digitalizace díky Senátu?
Přestože má ČR stále co dohánět, pokrok je zjevný. Podle indexu DESI 2023 (Digital Economy and Society Index) je Česko na 18. místě z 27 zemí EU v oblasti digitalizace veřejné správy, což je zlepšení o 4 příčky oproti roku 2020. Klíčovou roli zde sehrálo právě prosazení kvalitní legislativy a kontrolních mechanismů Senátem.
Srovnání s vybranými zeměmi EU podle DESI 2023:
| Země | Pozice v digitalizaci veřejné správy (DESI 2023) | Digitalizované procesy (%) |
|---|---|---|
| Estonsko | 1. | 95 |
| Finsko | 2. | 90 |
| Česká republika | 18. | 47 |
| Slovensko | 22. | 36 |
Senátoři proto stále prosazují další zrychlování digitalizace a inspirují se u evropských lídrů, především v oblasti otevřených dat a online participace občanů na rozhodování.
Shrnutí: Budoucnost digitalizace s podporou Senátu
Senátoři hrají v procesu digitalizace veřejné správy v ČR podstatně větší roli, než by se na první pohled mohlo zdát. Schvalují a vylepšují klíčové zákony, iniciují vzdělávací projekty, kontrolují průběh digitalizačních opatření a důsledně dbají na bezpečnost i dostupnost služeb. Díky jejich aktivitám se daří postupně zvyšovat počet elektronických podání, zlepšovat uživatelskou přívětivost systémů a posilovat kyberbezpečnost.
Přestože Česko stále zaostává za evropskou špičkou, rychlost pokroku se zvyšuje. Zásluhou senátorů je digitalizace vnímána nejen jako technologická změna, ale i jako otázka práv, bezpečnosti a rovného přístupu pro všechny občany.
