Podpora podnikání v České republice je dlouhodobě jednou z priorit naší legislativy. Malé a střední firmy tvoří páteř české ekonomiky – v roce 2023 generovaly přes 54 % HDP a zaměstnávaly téměř 2 miliony lidí. Přestože podnikatelské prostředí u nás patří k nejlepším v regionu střední a východní Evropy, podnikatelé narážejí na řadu překážek – od byrokracie přes složitou daňovou legislativu až po omezený přístup ke kapitálu. Právě zde vstupuje do hry Senát Parlamentu ČR, který má unikátní možnost ovlivňovat zákony a vytvářet tak lepší podmínky pro české podnikatele. Jak konkrétně senátoři pracují na zlepšení prostředí pro malé firmy a živnostníky? A jaké změny už přinesli v posledních letech?
Role Senátu v podpoře podnikatelského prostředí
Senát není jen "kontrolní komorou", jak se někdy mylně tvrdí. Má reálnou možnost ovlivňovat zákony, které zásadně dopadají na podnikatele. V praxi to znamená, že projednává desítky legislativních návrhů ročně, často navrhuje úpravy, které mají za cíl snížit byrokracii či zjednodušit daňové povinnosti. Podle výroční zprávy Senátu za rok 2023 prošlo jeho plénem 96 zákonů s dopadem na podnikatelské prostředí – a u 38 z nich navrhl Senát změny směřující ke zlepšení podmínek podnikání.
Senátoři mají také možnost předkládat vlastní návrhy zákonů (tzv. senátní návrhy), které často vznikají ve spolupráci s podnikatelskými svazy, obchodními komorami a experty z praxe. Tímto způsobem se do legislativy promítají reálné potřeby podnikatelů, například v oblasti digitalizace státní správy či podpory inovací.
Zjednodušování administrativy a snižování byrokracie
Jedním z hlavních požadavků podnikatelů je snížení administrativní zátěže. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy z roku 2022 považuje až 67 % českých malých firem byrokracii za hlavní překážku v rozvoji. Senátoři proto v posledních letech iniciovali a prosadili několik klíčových úprav:
- Zrychlení procesu živnostenského podnikání – zavedení možnosti online registrace živnosti a elektronického podání dokumentů snížilo průměrný čas zahájení podnikání z 22 na 9 dní (dle dat MPO ČR z roku 2023). - Zjednodušení účetnictví pro malé firmy – novela zákona o účetnictví navržená Senátem v roce 2022 umožnila drobným podnikatelům využít zjednodušenou evidenci příjmů a výdajů. - Snížení povinnosti hlášení státní správě – od roku 2021 je možné více než 75 % povinných hlášení podávat elektronicky, což podle analýz Ministerstva financí ušetřilo podnikatelům ročně přes 120 000 hodin práce.Podpora malých firem v regionech a boj proti centralizaci
Zatímco Praha a velká města mají přístup k většímu trhu a infrastruktuře, malé firmy v regionech se často potýkají s nedostatkem investic a omezenou podporou. Senátoři, kteří jsou zvoleni z jednotlivých krajů, přinášejí do legislativy regionální pohled a aktivně prosazují opatření na podporu podnikání mimo hlavní centra. Mezi klíčové aktivity patří:
- Podpora regionálních podnikatelských inkubátorů – v letech 2021–2023 bylo díky senátní iniciativě rozděleno 1,2 miliardy Kč na vznik a rozvoj 23 regionálních inovačních center. - Zajištění rovného přístupu k dotačním programům – senátoři prosadili změny v pravidlech čerpání evropských dotací tak, aby malé firmy z venkova nebyly znevýhodněny oproti firmám ve městech. - Iniciace zákonů podporujících místní řemesla a tradiční podnikání – například novela zákona o podpoře malých pivovarů, která v roce 2023 zjednodušila daňová pravidla pro více než 400 regionálních výrobců.Daňová legislativa a stabilita podnikatelského prostředí
Daňová zátěž a časté změny v daňových zákonech patří mezi nejčastější stížnosti malých podnikatelů. Senátoři se proto zaměřují na několik oblastí:
- Zpřehlednění daňového systému – například v roce 2022 Senát navrhl úpravy zákona o dani z příjmů, které zavedly jednodušší paušální režim pro OSVČ s obratem do 2 milionů Kč. - Odklady a úlevy v obdobích krizí – během pandemie COVID-19 prosadili senátoři možnost odkladu daňových povinností bez sankcí, což využilo přes 76 000 malých firem. - Stabilita daňových pravidel – Senát dlouhodobě upozorňuje na nutnost plánovat změny s několikaletým předstihem, aby se podnikatelé mohli na nové podmínky připravit. Podle dat Hospodářské komory z roku 2023 považuje 82 % podnikatelů stabilitu právního prostředí za klíčový faktor rozvoje.Pro srovnání daňové zátěže malých firem v EU přinášíme tabulku:
| Země | Daň z příjmů právnických osob (%) | Počet daňových plateb ročně | Průměrná doba potřebná na splnění daňových povinností (h/rok) |
|---|---|---|---|
| Česko | 19 | 8 | 230 |
| Německo | 15–30 | 9 | 218 |
| Polsko | 19 | 7 | 334 |
| Slovensko | 21 | 8 | 192 |
| Rakousko | 25 | 8 | 131 |
Z tabulky je patrné, že v Česku je daňová sazba pro malé firmy relativně nízká, ale administrativní náročnost plnění daňových povinností je stále vyšší než například v Rakousku nebo Německu.
Podpora inovací, digitalizace a start-upů
Senátoři si uvědomují, že budoucnost českého podnikání je spojena s inovacemi, digitalizací a rozvojem nových technologií. Proto se v posledních letech zaměřují i na opatření, která mají usnadnit vstup na trh novým firmám a podpořit digitální transformaci:
- Podpora výzkumu a vývoje – díky novelám zákonů o investičních pobídkách mohou malé firmy využívat zvýhodněné podmínky pro investice do výzkumu. V roce 2023 bylo takto podpořeno přes 1 800 firem. - Digitalizace veřejné správy – senátoři pomohli prosadit zákon o právu na digitální službu, což umožňuje podnikatelům řešit většinu agendy online bez nutnosti návštěvy úřadů. - Podpora start-upů – vznikl zvláštní program pro začínající firmy, v jehož rámci bylo v letech 2021–2023 rozděleno více než 700 milionů Kč na podporu inovativních projektů.Příkladem úspěšné spolupráce je novela zákona o elektronických podpisech, která zjednodušila uzavírání obchodních smluv na dálku a otevřela cestu pro vznik nových digitálních služeb.
Spolupráce se svazy, komorami a podnikatelskými asociacemi
Klíčem k efektivní legislativní podpoře je úzká spolupráce s podnikatelským sektorem. Senátoři pravidelně pořádají kulaté stoly, veřejná slyšení a konzultace se zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podniků a dalších organizací. Tato setkání často vedou k úpravám návrhů zákonů ještě před jejich projednáním v parlamentu.
Například v roce 2022 proběhla série 14 regionálních diskuzí na téma "Podnikání po pandemii", jejichž výstupy byly zpracovány do legislativních doporučení. Díky tomu se podařilo identifikovat nejpalčivější problémy v různých odvětvích – od pohostinství a služeb až po inovativní technologie.
Shrnutí: Budoucnost podpory podnikání v Senátu
Senátoři v České republice hrají zásadní roli v utváření podnikatelského prostředí. Díky své legislativní iniciativě a regionálním zkušenostem dokážou identifikovat i méně viditelné problémy, které brzdí rozvoj malých firem. Za posledních pět let se jim podařilo prosadit řadu konkrétních opatření – od digitalizace státní správy přes snížení byrokracie až po lepší dostupnost dotačních programů v regionech.
Výzvy do budoucna však přetrvávají. Patří mezi ně zejména další zjednodušení daňové legislativy, snížení administrativní zátěže a větší podpora inovací. Pokud se podaří udržet úzkou spolupráci mezi Senátem, podnikatelskou sférou a odborníky, má české podnikání šanci zařadit se mezi nejdynamičtější v Evropě.
